Povstání tieflingů

Dlouho jsem sbíral mnoho střípků o dění v prastarých zemích, než vznikly království a říše, které známe v dnešní době. Nyní jsem konečně získal již dostatek informací, abych mohl sepsat podrobnosti o Tieflingovském povstání, které pravděpodobně může za to, jak málo jich dnes vídáme.

Narážel jsem často na jméno Asphodel, byl to Tiefling, který podle všeho celé povstání začal. V té době byli Tieflingové otroci všech ras, nikdo si je nevážil. Humanoidní rasy je viděli jako démonskou špínu, která kdyby běhala na svobodě tak vyprovokuje válku či přinejmenším chaos ve všech zemích. Zároveň ale i démoni je viděli jako nízké tvory – míšence – a tak démonům museli sloužit anebo byli popravováni či jezeni. Asphodel se s tím ale smířit nechtěl, a tak jednoho dne unikl do ústraní od všech. Založil malou skrytou vesničku, kde žili uprchlí Tieflingové v klidu a míru. Asphodel ale tušil, že to tak dlouho nezůstane, a tak pátral po moci, nebo nějakém spojenci, který by jim pomohl s ochranou.

Posléze se objevil až po delší době. Našel jednoho ze spících prastarých bytostí. Můžeme se bohužel jen dohadovat, který to byl, ale podle dalších událostí si může udělat vlastní názor každý. Zprvu to pravděpodobně prastarého bavilo, protože Asphodel začal osvobozovat jedny otroky za druhými. Kdokoliv se mu postavil do cesty byl zahnán jeho mocí a žhnoucíma rudýma očima. V době, kdy tieflingové už měli pomalu vlastní malou zemi se Asphodelovi začalo přezdívat Žhnoucí noční můra.

Avšak jak to již s velkou mocí bývá, byla až moc pohlcující. Tieflingové začali napadat města a mstít se za roky utlačování a zotročování. Neví se, jestli všichni získali sílu od prastarého anebo nad nimi převzal kontrolu, ale musel v tom mít prsty více než předtím. Osvobození tieflingové měli totiž až moc velkou sílu, a tak se sjednotili všechny ohrožené říše včetně démonské sféry. Následovaly obří bitvy, které skončily bitvou u Tieflingovské pevnosti Thalion. Zde se armády střetly i s pravděpodobně přítomným prastarým. Přežilo jen pár bytostí a všechny spisy z té doby naznačují pekelnou bitvu s ohněm a kovem, která zanechala jen obří kráter a vyhlazenou půdu desítky kilometrů daleko. Po pevnosti ani většině mrtvých nezůstalo více než jen prach.

O padnutí prastarého v té době nasvědčují i zmínky o drahokamu prastaré krve, ale o tom nemám ještě dostatek informací. Snad v nějakém dalším spisu napíšu o něm. Co se Tieflingů týče, během války spousta Tieflingů utekla pryč a postupně se na ně mezi lidmi zapomnělo. Až později se začali zase vracet mezi lidi, avšak již bez zotročování. I v dnešní době je tu určité stigma s příjímáním Tieflingů do naší společnosti, ale je to daleko civilizovanější než dříve.